Vnitřní hlas je prostorová sochařská instalace zabývající se vztahem mezi pevností a proměnlivostí, tichem a vnitřním pohybem. Vznikla jako osobní reflexe životní cesty, zkušeností a proměn, které formují lidské vnímání sebe sama i okolního světa.
Dílo je tvořeno konstrukcí z kari sítě a transparentního plastu. Kontrast mezi průmyslovým materiálem a organicky působící plastickou hmotou vytváří napětí mezi řádem a spontánností, překážkou a průchodností. Jednotlivé bloky lze chápat jako etapy života, vzpomínky nebo okamžiky vnitřního zrání, které se navzájem propojují a vytvářejí jeden celek.